Červený jetel
Červený jetel je tatáž rostlina, kterou znáte z louky a kterou spásají krávy. Zajímavý je tím, co obsahuje: isoflavony, látky, jejichž molekula se tvarem podobá estrogenu natolik, že zapadne do stejných receptorů. Neznamená to, že jetel je hormon. Znamená to, že se v těle chová jako slabší náhradník, který receptor obsadí a vyvolá jen zlomek původní reakce. Odtud pramení všechen zájem o něj v období přechodu.
Fytoestrogeny nejsou hormony
Tohle rozlišení je jádro celé věci. Estrogen je hormon, který tělo vyrábí a přesně řídí. Isoflavon je rostlinná látka, která se náhodou trefila do podobného tvaru.
Účinek je proto řádově slabší, uvádí se rozmezí zhruba jedné tisíciny až jedné setiny síly estradiolu. Zároveň je obousměrný: když je vlastního estrogenu hodně, isoflavon obsazením receptoru účinek spíš tlumí, když ho je málo, mírně ho nahrazuje. Proto se u fytoestrogenů mluví o modulaci, ne o dodání hormonu.
Čtyři isoflavony místo dvou
Tady se červený jetel liší od sóji, se kterou se pořád srovnává. Sója obsahuje hlavně genistein a daidzein. Červený jetel má navíc biochanin A a formononetin.
Ty dva se v těle na genistein a daidzein teprve přeměňují, takže fungují jako pomalu se uvolňující zásoba. Z hlediska profilu je proto jetel se sójou příbuzný, ale ne zaměnitelný, a v recepturách se často používají spolu právě proto, že se doplňují.
Equol a proč to u každého funguje jinak
Tohle je nejpřehlíženější část celého tématu. Z daidzeinu umějí některé střevní bakterie vyrobit látku zvanou equol, která se na estrogenový receptor váže výrazně silněji než původní isoflavon.
Jenže tu schopnost nemá každý. Odhaduje se, že mezi Evropany je producentů equolu zhruba třetina, zatímco v asijských populacích je to přes polovinu. Je to pravděpodobně jeden z důvodů, proč se výsledky studií tak rozcházejí a proč jedna žena efekt popisuje a druhá vůbec žádný. Nezáleží jen na tom, co spolknete, ale na tom, co s tím udělá vaše mikroflóra.
Kolik a jak dlouho
Studie pracují nejčastěji se 40 až 80 mg isoflavonů denně. U extraktu standardizovaného na 8 procent isoflavonů odpovídá 100 mg extraktu zhruba 8 mg isoflavonů, takže je potřeba číst obě čísla, ne jen to větší.
Hodnocení má smysl nejdřív po dvanácti týdnech. Kratší užívání nic nevypoví.
S čím se kombinuje
V recepturách pro období přechodu se červený jetel potkává s látkami, které mají skutečně schválená tvrzení a řeší doprovodné věci. Vápník je potřebný k udržení normálního stavu kostí, protože pokles estrogenu úbytek kostní hmoty zrychluje.
Z rostlin bývá partnerem pupalka dvouletá.
Na co si dát pozor
Isoflavony jsou běžnou součástí stravy a v obvyklých dávkách je zdravé ženy snášejí dobře. Jedna skupina ale konzultaci potřebuje.
Kdy se poradit s lékařem
Pokud jste prodělala nádorové onemocnění závislé na hormonech, zejména prsu nebo dělohy, nebo užíváte hormonální léčbu či tamoxifen, doplnění isoflavonů proberte s lékařem. Totéž platí v těhotenství a při kojení. Červený jetel se řadí mezi tradiční byliny a podle aktuálních předpisů (tzv. on-hold seznamu) u něj můžeme komunikovat, že přispívá k menopauzálnímu komfortu.
Na co je dobrý červený jetel?
Je zdrojem isoflavonů, rostlinných látek podobných estrogenu, a používá se v přípravcích pro období přechodu.
Jaké je dávkování červeného jetele?
Studie pracují se 40 až 80 mg isoflavonů denně. Na etiketě sledujte obsah isoflavonů, ne jen množství extraktu.
Jak dlouho trvá, než červený jetel zabere?
Studie hodnotí výsledky nejdřív po dvanácti týdnech pravidelného užívání.
Je červený jetel totéž co sója?
Není. Obě rostliny obsahují isoflavony, ale jetel má navíc biochanin A a formononetin, které se v těle teprve přeměňují na účinné formy.
Proč červený jetel někomu funguje a jinému ne?
Roli hraje střevní mikroflóra. Jen část lidí má bakterie, které z isoflavonů vyrobí equol, výrazně účinnější látku. Mezi Evropany je to zhruba třetina.
Kdo by červený jetel neměl užívat?
Ženy po nádorovém onemocnění závislém na hormonech a ženy na hormonální léčbě bez konzultace s lékařem, dále těhotné a kojící.
Vědecké zdroje
- Booth, N. L., et al. (2006). Clinical studies of red clover (Trifolium pratense) dietary supplements in menopause. Menopause, 13(2), 251–264. DOI: 10.1097/01.gme.0000198297.40269.f7
- Setchell, K. D., Brown, N. M., & Lydeking-Olsen, E. (2002). The clinical importance of the metabolite equol. The Journal of Nutrition, 132(12), 3577–3584. DOI: 10.1093/jn/132.12.3577
- Kanadys, W., et al. (2021). Efficacy and Safety of Red Clover Isoflavones in Menopausal Symptom Treatment. Nutrients, 13(4), 1258. DOI: 10.3390/nu13041258
- Beck, V., Rohr, U., & Jungbauer, A. (2005). Phytoestrogens derived from red clover. The Journal of Steroid Biochemistry and Molecular Biology, 94(5), 499–518. DOI: 10.1016/j.jsbmb.2004.12.038
- EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (2012). Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to soy isoflavones. EFSA Journal, 10(8), 2847. DOI: 10.2903/j.efsa.2012.2847
