Gotu Kola
Gotu kola nemá s kolou nic společného. Není to ořech kolovníku, neobsahuje kofein a jméno je podobné čirou náhodou. Správně se jmenuje pupečník asijský, latinsky Centella asiatica, a je to nenápadná bažinatá rostlina s okrouhlými listy, kterou najdete od Indie po jihovýchodní Asii. V ájurvédě se používá tisíce let a dnes ji potkáte hlavně v kosmetice, kde se prodává pod zkratkou cica.
S kolou ani s kofeinem nic společného
Záměna je tak častá, že stojí za to ji vyřídit hned. Kolový ořech je plod stromu Cola z Afriky a kofein obsahuje. Gotu kola je bylina z Asie a kofein v ní není žádný.
Pokud tedy hledáte rostlinu na nakopnutí, tahle to není. Když se objeví v přípravcích na soustředění, doprovází ji tam jiná látka, která stimuluje, například kofein nebo zelený čaj.
Triterpeny, které rostlinu dělají zajímavou
Účinné složky gotu koly jsou čtyři příbuzné látky ze skupiny triterpenů: asiatikosid, madekasosid a k nim odpovídající kyseliny asiatová a madekasová. Ve zkratce se jim říká centellosidy.
Právě ony jsou důvodem, proč se extrakt standardizuje. Údaj o obsahu saponinů na etiketě říká, kolik jich v přípravku je, a mezi surovinami se ta hodnota liší v řádu desítek procent. Bez standardizace je počet miligramů málo vypovídající.
Proč ji najdete v kosmetice
Nejvíc dat má gotu kola z oblasti hojení a pojivové tkáně. Laboratorní práce popisují, že centellosidy podněcují fibroblasty, tedy buňky, které vyrábějí kolagen.
Odtud pramení boom cica krémů posledních let a odtud i tradiční použití na jizvy a popáleniny. U doplňků stravy je situace jiná: schválené zdravotní tvrzení pro gotu kolu v Evropské unii neexistuje a její tvrzení jsou stále v takzvaném režimu on hold.
Kolik a jak dlouho
Přípravky obvykle pracují s desítkami miligramů standardizovaného extraktu denně, u čajů se doporučuje lžička drcených listů na šálek jednou až třikrát denně.
U gotu koly se navíc tradičně doporučuje po zhruba třech týdnech udělat týdenní přestávku. Není to pravidlo odvozené z klinických dat, ale zvyklost, která se v bylinářství drží a nikomu neuškodí.
S čím se kombinuje
V recepturách na soustředění a paměť stojí gotu kola vedle rostlin, které pracují na prokrvení a ochraně cév. Nejčastějším partnerem je ginkgo biloba, k němuž se přidává borůvka kvůli anthokyanům.
Přesně takhle je poskládaný náš Dr. Booster, kde gotu kola doplňuje ginkgo, borůvku, taurin a kofein.
Na co si dát pozor
V běžných dávkách je gotu kola snášená dobře, u vyšších se občas objeví bolest hlavy nebo závrať. Jedna skupina lidí by ale měla být opatrná zvlášť.
Kdy se vyhnout
Gotu kola se nedoporučuje v těhotenství a při kojení a u dětí do dvanácti let je namístě konzultace s lékařem. Opatrnost platí i při onemocnění jater a při užívání léků, které játra zatěžují, protože byly popsány ojedinělé případy jaterních potíží po dlouhodobém užívání. Přípravky s gotu kolou proto neberte roky v kuse bez přestávky a při nevolnosti, únavě nebo žloutnutí kůže je vysaďte a jděte k lékaři.
Na co je dobrá gotu kola?
Tradičně se používá v ájurvédě a v péči o pokožku a pojivovou tkáň, ve výzkumu se sledují její triterpeny a jejich vliv na tvorbu kolagenu. Schválené zdravotní tvrzení pro gotu kolu v Evropské unii neexistuje.
Obsahuje gotu kola kofein?
Neobsahuje. S kolovým ořechem ji spojuje jen podobné jméno, jinak jde o úplně jinou rostlinu.
Jak se gotu kola dávkuje?
Doplňky pracují s desítkami miligramů standardizovaného extraktu denně, čaj se připravuje z lžičky drcených listů na šálek jednou až třikrát denně.
Jak dlouho se gotu kola může užívat?
Tradičně se po třech týdnech dělá týdenní přestávka. Dlouhodobé nepřetržité užívání se nedoporučuje.
Co je cica v kosmetice?
Zkratka pro Centella asiatica, tedy gotu kolu. Používá se v přípravcích na podrážděnou pokožku.
Kdo by gotu kolu neměl užívat?
Těhotné a kojící ženy, děti do dvanácti let bez konzultace s lékařem a lidé s onemocněním jater.
Vědecké zdroje
- Bylka, W., et al. (2013). Centella asiatica in cosmetology. Postępy Dermatologii i Alergologii, 30(1), 46–49. DOI: 10.5114/pdia.2013.33378
- Gohil, K. J., Patel, J. A., & Gajjar, A. K. (2010). Pharmacological Review on Centella asiatica. Indian Journal of Pharmaceutical Sciences, 72(5), 546–556. DOI: 10.4103/0250-474X.78519
- Puttarak, P., et al. (2017). Effects of Centella asiatica (L.) Urb. on cognitive function and mood related outcomes. Scientific Reports, 7, 10646. DOI: 10.1038/s41598-017-09823-9
- Jamil, S. S., Nizami, Q., & Salam, M. (2007). Centella asiatica (Linn.) Urban: A Review. Natural Product Radiance, 6(2), 158–170.
