Přejít na obsah

Kyselina N-acetylneuraminová (kyselina sialová)

Kyselina N-acetylneuraminová, známější pod kratším jménem kyselina sialová, je cukr, který sedí na samém konci řetězců navázaných na povrchu buněk. Právě tahle poloha z ní dělá něco jako vizitku: buňka se jí představuje okolí. Nejvíc jí je v mozku a v mateřském mléce, kde patří k látkám, jimiž se lidské mléko od kravího výrazně liší. Neobvykle bohatým zdrojem jsou i jedlá hnízda salangan, ptáků příbuzných rorýsům, což je surovina, jejíž cena tomu odpovídá.

Cukr na konci řetězce

Buněčný povrch není hladký. Vyčnívají z něj bílkoviny a tuky, na které jsou navázané rozvětvené řetězce cukrů, a kyselina sialová bývá jejich posledním článkem.

Z toho plyne, čím se zabývá. Podílí se na tom, jak se buňky navzájem rozpoznávají, a nese záporný náboj, kterým se stejné buňky navzájem odpuzují.

Zvlášť hodně jí je ve slizu. Hlen na sliznicích a v slzném filmu drží svoji tažnost i díky ní.

Proč se o ní mluví u mateřského mléka

Lidské mléko obsahuje složité cukry, kterých je v kravím mléce podstatně méně, a kyselina sialová je jejich součástí.

Právě proto se zkoumá v souvislosti s vývojem mozku v prvních měsících života. Je to ale oblast výzkumu, ne doložený účinek doplňku, a u dospělého člověka se závěry z kojenecké výživy použít nedají.

Co o ní smí říct etiketa

Pro kyselinu sialovou schválené zdravotní tvrzení v Evropské unii neexistuje. Nesmí se tedy tvrdit nic o paměti, o zraku ani o sliznicích.

Popisovat se smí to, čím látka je a kde se v těle nachází. U suroviny, která se prodává dráž a s velkými sliby, to stojí za připomenutí.

Kolik a odkud

Přípravky pracují s desítkami miligramů denně. Tělo si přitom kyselinu sialovou umí vyrobit samo, takže nejde o látku, kterou by bylo nutné přijímat.

V Evropské unii patří kyselina N-acetylneuraminová mezi takzvané nové potraviny. Do doplňků stravy se smí přidávat jen v povolené podobě a za stanovených podmínek, včetně nejvyšší denní dávky, proto se vždy řiďte dávkováním na obalu.

V potravinách je nejvíc ve vaječném žloutku, v mléce a mléčných výrobcích a v drůbeži. Rostlinné zdroje ji prakticky neobsahují.

S čím se kombinuje

Kyselina sialová se častěji objevuje v kombinovaných přípravcích než samostatně, obvykle vedle živých kultur a vlákniny.

Na co si dát pozor

Kyselina sialová je běžnou součástí lidského těla a v dávkách používaných v doplňcích se snáší dobře. Dat je ale málo.

Málo údajů, opatrné dávkování

U kyseliny sialové jako doplňku stravy chybí rozsáhlejší údaje o dlouhodobém užívání, proto nepřekračujte dávkování na obalu a neužívejte ji roky v kuse. V těhotenství, při kojení a u dětí se bez porady s lékařem nedoporučuje. Pokud je surovina získaná z vaječného nebo mléčného zdroje, jsou přípravky nevhodné při alergii na vejce nebo mléko; složení proto na obalu zkontrolujte. Suché oči, trávicí obtíže nebo poruchy paměti mají řadu příčin a patří k lékaři, ne k doplňku stravy.

Na co je kyselina sialová?

Sedí na konci cukerných řetězců na povrchu buněk a podílí se na jejich vzájemném rozpoznávání. Hodně jí je v mozku, ve slizu a v mateřském mléce. Schválené zdravotní tvrzení pro ni v Evropské unii neexistuje.

Je kyselina N-acetylneuraminová totéž co kyselina sialová?

V praxi ano. Kyselina N-acetylneuraminová je nejběžnější zástupce skupiny označované souhrnně jako sialové kyseliny a obě jména se běžně zaměňují.

Proč se zmiňuje v souvislosti s mateřským mlékem?

Protože lidské mléko obsahuje složité cukry, jejichž je součástí, a kraví jich má podstatně méně. Jde ale o oblast výzkumu, ne o doložený účinek doplňku.

Kde je v potravinách?

Ve vaječném žloutku, v mléce a mléčných výrobcích a v drůbeži. Rostlinné zdroje ji prakticky neobsahují.

Musím ji přijímat z jídla?

Nemusíte. Tělo si ji umí vyrobit samo, takže nejde o nezbytnou živinu.

Vědecké zdroje

  • Varki, A. (2008). Sialic acids in human health and disease. Trends in Molecular Medicine, 14(8), 351–360.
  • Wang, B. (2009). Sialic acid is an essential nutrient for brain development and cognition. Annual Review of Nutrition, 29, 177–222.
  • Schauer, R. (2009). Sialic acids as regulators of molecular and cellular interactions. Current Opinion in Structural Biology, 19(5), 507–514.
  • Wang, B., & Brand-Miller, J. (2003). The role and potential of sialic acid in human nutrition. European Journal of Clinical Nutrition, 57(11), 1351–1369.