Citrusové bioflavonoidy
Citrusové bioflavonoidy jsou barviva a hořké látky, které dávají pomerančům a citronům jejich chuť i odstín. Zajímavé na nich je, kde v plodu sídlí: nejvíc jich je v kůře a v bílé dužině pod ní, tedy v částech, které při vymačkání šťávy končí v koši. Sklenice džusu jich proto obsahuje jen zlomek toho, co celý plod.
Skupina, ne jedna látka
Pod tímhle názvem se skrývá směs, ne jediná sloučenina. Hlavními zástupci jsou hesperidin, kterého je nejvíc v pomerančích, naringin typický pro grepy a hořké pomeranče, a v menší míře další flavonoidy.
Každý z nich se chová trochu jinak, takže složení výtažku závisí na tom, z jakého plodu a z jaké části pochází. Etiketa, která uvádí jen souhrnný název, o poměru neříká nic.
Kdysi se jim říkalo vitamin P
Ve třicátých letech je popsal maďarský badatel Albert Szent-Györgyi, tentýž, který izoloval vitamin C. Označil je jako vitamin P, protože se zdálo, že ovlivňují propustnost cévní stěny.
Označení se ale neudrželo. Ukázalo se, že nejde o látky, bez kterých by člověk nemohl žít, a to je podmínka, aby se něco vitaminem smělo nazývat.
Zůstala po tom jedna věc: zvyk kombinovat bioflavonoidy s vitaminem C, se kterým se v přírodě opravdu vyskytují pohromadě.
Co o nich smí říct etiketa
Pro citrusové bioflavonoidy schválené zdravotní tvrzení v Evropské unii neexistuje. Nesmí se tedy tvrdit, že posilují cévy nebo že zlepšují vstřebávání vitaminu C.
To druhé je rozšířené nedorozumění. Představa, že bioflavonoidy pomáhají vitaminu C do těla, se v doplňcích opakuje často, ale přesvědčivé doklady pro ni chybějí a jako tvrzení schválená není.
Kolik a odkud
Referenční hodnota příjmu stanovená není, protože nejde o nezbytnou živinu. Přípravky pracují nejčastěji s desítkami až stovkami miligramů v denní dávce.
Ze stravy je získáte hlavně z celých citrusů, ne ze šťávy. Pomerančová kůra a bílá dužina obsahují hesperidinu řádově víc než dužina samotná, což je důvod, proč se kandovaná kůra a marmeláda z celých plodů liší od džusu.
S čím se kombinuje
Nejčastěji stojí bioflavonoidy vedle vitaminu C a šípku, který je jeho přírodním zdrojem. Přidává se i zinek.
Takhle je poskládaný náš Vitamin C 1200 mg se šípky, kde bioflavonoidy z hořkého pomeranče doplňují vitamin C, šípek, zinek a vitamin D.
Na co si dát pozor
Z ovoce jsou bioflavonoidy běžnou součástí jídelníčku a problémy nedělají. U koncentrovaných výtažků je ale jedna interakce, kterou stojí za to znát.
Grep, hořký pomeranč a léky
Grep a hořký pomeranč obsahují látky, hlavně furanokumariny a v menší míře naringin, které tlumí enzym odbourávající v těle řadu léků, takže jejich hladina v krvi může stoupnout. Právě proto se u některých léků objevuje varování před grepem. Pokud pravidelně užíváte léky, hlavně na tlak, na cholesterol nebo na srdeční rytmus, proberte užívání koncentrovaných citrusových výtažků s lékařem nebo lékárníkem. V těhotenství a při kojení se držte doporučeného dávkování a koncentrovaným výtažkům se raději vyhněte. Vyšší dávky mohou u citlivých lidí vyvolat zažívací potíže.
Na co jsou citrusové bioflavonoidy?
Jsou to rostlinné látky z citrusů, hlavně hesperidin a naringin. Schválené zdravotní tvrzení pro ně v Evropské unii neexistuje, popisují se proto podle toho, co o nich ví výzkum.
Zlepšují bioflavonoidy vstřebávání vitaminu C?
Přesvědčivé doklady pro to chybějí a tvrdit se to nesmí. Zvyk obě látky kombinovat pochází z doby, kdy se bioflavonoidům říkalo vitamin P.
Proč se jim říkalo vitamin P?
Označení zavedl ve třicátých letech Albert Szent-Györgyi kvůli domnělému vlivu na propustnost cévní stěny. Neudrželo se, protože nejde o látky nezbytné pro život.
Kde je bioflavonoidů v citrusech nejvíc?
V kůře a v bílé dužině pod ní, tedy v částech, které se při výrobě šťávy odstraňují. Ve sklenici džusu jich je proto výrazně méně než v celém plodu.
Můžu je brát s léky?
Nejdřív se poraďte. Grep a hořký pomeranč obsahují látky, které ovlivňují odbourávání řady léků, a opatrnost platí i pro koncentrované výtažky z nich.
Vědecké zdroje
- Szent-Györgyi, A., & Rusznyák, S. (1936). Vitamin P: flavonols as vitamins. Nature, 138, 27.
- Manach, C., Scalbert, A., Morand, C., Rémésy, C., & Jiménez, L. (2004). Polyphenols: food sources and bioavailability. The American Journal of Clinical Nutrition, 79(5), 727–747.
- Bailey, D. G., Dresser, G., & Arnold, J. M. (2013). Grapefruit-medication interactions. Canadian Medical Association Journal, 185(4), 309–316.
- Tripoli, E., et al. (2007). Citrus flavonoids: molecular structure, biological activity and nutritional properties. Food Chemistry, 104(2), 466–479.
