FOS (fruktooligosacharidy)
FOS je zkratka pro fruktooligosacharidy a je to jedna z mála látek v doplňcích, jejíž hlavní přednost spočívá v tom, že ji tělo nedokáže strávit. Chemicky jde o krátké řetězce fruktózy, tedy ovocného cukru. Lidské trávicí enzymy je neumějí rozštěpit, takže projdou tenkým střevem beze změny a dorazí až do tlustého, kde na ně čekají bakterie. Právě tam začíná to, kvůli čemu se přidávají.
Prebiotikum, ne probiotikum
Tahle dvě slova se pletou nejčastěji ze všech pojmů kolem střeva a rozdíl je přitom jednoduchý.
V odborné literatuře znamená probiotikum živé bakterie, které do střeva přidáváte, a prebiotikum potravu pro bakterie, které tam už jsou. FOS se řadí do druhé skupiny.
Slovo probiotikum je ale v Evropské unii posuzováno jako zdravotní tvrzení a ke slovu prebiotikum se úřady staví obdobně. Na obalech doplňků se proto nepoužívají a tady je vysvětlujeme jen jako odborné pojmy.
Rozdíl proti inulinu
FOS a inulin jsou blízcí příbuzní a často se zaměňují. Oba jsou to řetězce fruktózy a oba se často získávají ze stejných rostlin, hlavně z čekanky.
Liší se délkou. Inulin má řetězce delší, FOS kratší, obvykle dvě až devět jednotek. Kratší řetězce bakterie zkvasí rychleji, a proto po nich dřív nastupuje i plynatost.
Co o nich smí říct etiketa
Pro FOS schválené zdravotní tvrzení v Evropské unii neexistuje. Nesmí se tedy tvrdit, že podporují trávení nebo střevní mikroflóru.
Jediné schválené tvrzení v této oblasti patří čekankovému inulinu: čekankový inulin přispívá k normální funkci střev zvýšením frekvence stolice, a to při denním příjmu 12 g. Platí pro inulin, ne pro FOS, a rozdíl mezi nimi se v nabídkách často stírá.
Kolik a odkud
Přípravky pracují nejčastěji s jednotkami gramů denně. Doporučuje se začít nižší dávkou a zvyšovat postupně, protože střevní bakterie potřebují čas se přizpůsobit.
V potravinách jsou nejvíc v čekance, topinamburu, cibuli, česneku, pórku, chřestu a v menší míře v banánech.
S čím se kombinuje
Nejčastěji stojí FOS vedle živých kultur, se kterými tvoří dvojici potrava a bakterie. Přidává se i inulin nebo psyllium jako vláknina jiného typu.
Takhle je poskládaný náš PROSTATA+ se saw palmettem, kde FOS doplňuje živé kultury, inulin, zinek, selen a rostlinné výtažky.
Na co si dát pozor
FOS jsou nestravitelná vláknina, takže se nevstřebávají a v těle se nehromadí. Potíže, které dělají, jsou jiného druhu.
Nadýmání a citlivá střeva
Kvašení ve střevě vytváří plyn, takže na začátku užívání jsou nadýmání, kručení a pocit plnosti běžné; obvykle po pár dnech ustoupí a pomáhá začít nižší dávkou. Lidé s dráždivým tračníkem na FOS reagují často výrazněji, protože patří mezi takzvané FODMAP sacharidy, a měli by je zkoušet opatrně nebo se poradit s lékařem. Při onemocnění střev a po operacích trávicího traktu proberte užívání s lékařem. Vzhledem k obsahu fruktózy nejsou vhodné pro lidi s vrozenou nesnášenlivostí fruktózy. Průjem nebo bolesti břicha, které neustupují, patří k lékaři, ne k doplňku stravy.
Na co jsou fruktooligosacharidy?
Jsou to nestravitelné řetězce fruktózy, které slouží jako potrava pro bakterie v tlustém střevě. Schválené zdravotní tvrzení pro ně v Evropské unii neexistuje, popisují se proto podle toho, co o nich ví výzkum.
Jaký je rozdíl mezi prebiotikem a probiotikem?
V odborném smyslu jsou probiotika živé bakterie, které do střeva přidáváte, a prebiotika potrava pro bakterie, které tam už žijí. FOS se řadí k těm druhým. Na obalech doplňků se tato slova nepoužívají, protože se posuzují jako zdravotní tvrzení.
Jaký je rozdíl mezi FOS a inulinem?
V délce řetězce. Inulin ho má delší, FOS kratší, obvykle dvě až devět jednotek fruktózy. Kratší řetězce bakterie zkvasí rychleji.
Proč po FOS nadýmá?
Protože kvašení ve střevě vytváří plyn. Na začátku je to běžné a obvykle po pár dnech ustoupí; pomáhá začít nižší dávkou a zvyšovat ji postupně.
Kde jsou FOS v potravinách?
V čekance, topinamburu, cibuli, česneku, pórku, chřestu a v menší míře v banánech.
Vědecké zdroje
- Gibson, G. R., et al. (2017). Expert consensus document: the International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the definition and scope of prebiotics. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 14(8), 491–502.
- Roberfroid, M. (2007). Prebiotics: the concept revisited. The Journal of Nutrition, 137(3), 830S–837S.
- Sabater-Molina, M., Larqué, E., Torrella, F., & Zamora, S. (2009). Dietary fructooligosaccharides and potential benefits on health. Journal of Physiology and Biochemistry, 65(3), 315–328.
- Moshfegh, A. J., Friday, J. E., Goldman, J. P., & Ahuja, J. K. (1999). Presence of inulin and oligofructose in the diets of Americans. The Journal of Nutrition, 129(7), 1407S–1411S.
