Hroznová jadérka (OPC)
Hroznová jadérka jsou při výrobě vína odpad. Zůstávají po lisování spolu se slupkami a stopkami a dlouho se z nich dělalo leda krmivo. Dnes se z nich vyrábí jeden z nejrozšířenějších rostlinných výtažků na světě, a to kvůli proanthokyanidinům, kterým se říká zkráceně OPC. Zajímavé je, že resveratrol, se kterým se hroznová jadérka běžně zaměňují, v nich prakticky není. Ten sedí ve slupce.
Co jsou proanthokyanidiny
OPC jsou řetězce složené z několika jednotek katechinů, tedy z téže rodiny látek, jaká je v zeleném čaji. Zkratka pochází z anglického označení oligomerní proanthokyanidiny, kde oligomerní znamená krátký řetězec.
Délka řetězce rozhoduje o tom, co se s látkou stane. Krátké řetězce, tedy dvě až čtyři jednotky, se zčásti vstřebají. Dlouhé projdou trávicím traktem a zpracují je až střevní bakterie.
Chuťově jde o třísloviny, tedy o to, co dělá červené víno svíravým. Odtud pramení i jejich vztah k bílkovinám: umějí se na ně vázat, což se projeví i na vstřebávání jiných látek.
Co o nich smí říct etiketa
Pro výtažek z hroznových jadérek schválené zdravotní tvrzení v Evropské unii neexistuje. Nesmí se tedy tvrdit nic o cévách, o žilách ani o stárnutí pleti.
To je proti nabídce, se kterou se výtažek běžně prodává, podstatný rozdíl. Zkoumá se v souvislosti s antioxidační schopností, ale do schváleného tvrzení se to zatím nepřetavilo.
Devadesát pět procent na obalu
U tohoto výtažku má standardizace praktický smysl a číslo bývá vysoké. Obvyklé je devadesát pět procent proanthokyanidinů, což je mezi rostlinnými extrakty výjimečně vysoká hodnota.
Bez toho údaje je hmotnost výtažku málo vypovídající, protože obsah OPC se mezi surovinami liší v řádu desítek procent. Sledujte proto procento, ne jen počet miligramů.
Slupka není jadérko
Tohle je nejčastější záměna a stojí za to ji rozlišit. Ve slupce hroznů je resveratrol, tedy látka, kvůli které se mluví o červeném víně. V jadérkách je ho zanedbatelné množství.
Naopak proanthokyanidiny jsou soustředěné právě v jadérkách. Přípravek s resveratrolem a výtažek z jadérek proto nejsou zaměnitelné, i když oba pocházejí z hroznu.
S čím se kombinuje
V recepturách stojí výtažek z jadérek vedle vitaminu C, se kterým se v antioxidačních sestavách kombinuje nejčastěji.
Najdete ho i v naší Menopauze Premium, kde doplňuje isoflavony, brusinky a medvědici lékařskou.
Na co si dát pozor
Výtažek z jadérek se v běžných dávkách snáší dobře, ale dvě věci stojí za zmínku.
Ředění krve a odstup od železa
Proanthokyanidiny mohou ve vyšších dávkách ovlivnit srážlivost krve, proto se poraďte s lékařem, pokud berete léky na ředění krve nebo vás čeká operace či zubní zákrok. Protože jde o třísloviny, které vážou minerály, neužívejte výtažek současně se samostatným doplňkem železa a nechte mezi nimi asi dvě hodiny odstup. V těhotenství a při kojení chybí dostatek dat, proto se koncentrovaným výtažkům vyhněte. Při alergii na hrozny je přípravek nevhodný. Otoky nohou nebo bolesti žil, které neustupují, patří k lékaři, ne k doplňku stravy.
Na co je výtažek z hroznových jadérek?
Je zdrojem proanthokyanidinů, zkráceně OPC, které se zkoumají pro své antioxidační vlastnosti. Schválené zdravotní tvrzení pro něj v Evropské unii neexistuje, popisuje se proto podle toho, co o něm ví výzkum.
Je v jadérkách resveratrol?
Prakticky ne. Resveratrol sedí ve slupce hroznu, v jadérkách jsou proanthokyanidiny. Jsou to dva různé přípravky, i když oba pocházejí z hroznu.
Co znamená 95 % na obalu?
Podíl proanthokyanidinů ve výtažku. Je to mezi rostlinnými extrakty výjimečně vysoká hodnota a bez ní hmotnost výtažku o síle přípravku nevypovídá.
Můžu ho brát se železem?
Ne současně se samostatným doplňkem železa. Proanthokyanidiny jsou třísloviny a vážou minerály, proto nechte mezi výtažkem a doplňkem železa asi dvě hodiny odstup.
Odkud se jadérka berou?
Ze zbytků po lisování vína. Dřív šlo o odpad, dnes je to surovina pro jeden z nejrozšířenějších rostlinných výtažků.
Vědecké zdroje
- Gu, L., et al. (2004). Concentrations of proanthocyanidins in common foods. The Journal of Nutrition, 134(3), 613–617.
- Manach, C., Williamson, G., Morand, C., Scalbert, A., & Rémésy, C. (2005). Bioavailability and bioefficacy of polyphenols in humans. The American Journal of Clinical Nutrition, 81(1), 230S–242S.
- Shi, J., Yu, J., Pohorly, J. E., & Kakuda, Y. (2003). Polyphenolics in grape seeds: biochemistry and functionality. Journal of Medicinal Food, 6(4), 291–299.
- Ma, Z. F., & Zhang, H. (2017). Phytochemical constituents, health benefits, and industrial applications of grape seeds. Foods, 6(9), 71.
