Mangan
Mangan je stopový prvek, kterého má dospělý člověk v těle dohromady zhruba deset až dvacet miligramů. Většina té zásoby sedí v kostech, zbytek v játrech, ledvinách a slinivce. Snadno se plete s hořčíkem, protože obě jména začínají stejně a obě pocházejí z řecké oblasti Magnésia. Jsou to ale dva různé prvky a v těle dělají něco jiného.
Enzym, který chrání elektrárnu buňky
Nejznámější je jeho role v enzymu, kterému se říká manganová superoxiddismutáza. Sídlí uvnitř mitochondrií, tedy tam, kde buňka vyrábí energii.
Právě při té výrobě vznikají jako vedlejší produkt reaktivní formy kyslíku. Zmíněný enzym je zneškodňuje přímo na místě a bez manganu ho tělo nesestaví.
Druhá oblast je stavba pojiva. Mangan je potřeba pro enzymy, které skládají chrupavku a kostní hmotu, což vysvětluje, proč je ho v kostech nejvíc.
Co o něm smí říct etiketa
Mangan patří k látkám se schválenými tvrzeními a je jich hned několik.
Konkrétně přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k udržení normálního stavu kostí, k normální tvorbě pojivových tkání a k ochraně buněk před oxidativním stresem.
To poslední odpovídá právě tomu enzymu v mitochondriích. Je to jeden z mála případů, kdy schválené tvrzení tak přesně odpovídá popsanému mechanismu.
Kolik denně a odkud
Referenční hodnota příjmu v Evropské unii je 2 mg denně.
Orientační obsah v běžných potravinách:
| Potravina | Mangan (mg / 100 g) |
|---|---|
| Lískové ořechy | 6,2 |
| Ovesné vločky | 3,6 |
| Celozrnná mouka | 3,0 |
| Luštěniny, vařené | 0,5 |
| Špenát | 0,9 |
| Černý čaj, šálek | 0,5 |
Čaj je zajímavá položka. Čajovník mangan z půdy hromadí, takže u lidí, kteří pijí čaj celý den, může jít o hlavní zdroj.
Vstřebává se málo a soupeří se železem
Z manganu v jídle se vstřebá jen několik procent a část toho, co projde, játra rovnou vyloučí do žluči. Tělo si ho tedy hlídá z obou stran.
Ke vstupu do buňky navíc používá stejné přenašeče jako železo. Kdo dlouhodobě doplňuje železo ve vyšších dávkách, vstřebá manganu méně, a naopak.
S čím se kombinuje
V přípravcích na kosti a klouby stojí mangan vedle vápníku, hořčíku a zinku, tedy minerálů, které se na kostní hmotě podílejí společně.
Takhle je poskládaný náš Vápník, Hořčík, Zinek a Biotin, kde mangan doplňuje trojici hlavních minerálů.
Na co si dát pozor
Mangan z potravin je bezpečný a nedostatek je u lidí velmi vzácný. Opatrnost se týká vysokých dávek z doplňků a jedné konkrétní skupiny.
Opatrnost při jaterních potížích
Přebytečný mangan odvádějí z těla játra do žluči. Když jaterní funkce vázne, může se v organismu hromadit, proto by lidé se sníženou funkcí jater neměli mangan doplňovat bez porady s lékařem. Nepřekračujte dávkování na obalu a počítejte s tím, že vysoký příjem černého čaje k dennímu množství výrazně přispívá. V těhotenství a při kojení se držte doporučené dávky. Otrava manganem, kterou popisují učebnice u svářečů a horníků, vzniká vdechováním prachu, ne z jídla ani z doplňků; s tabletou nemá nic společného.
Na co je mangan?
Přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k udržení normálního stavu kostí, k normální tvorbě pojivových tkání a k ochraně buněk před oxidativním stresem. To jsou schválená zdravotní tvrzení.
Jaký je rozdíl mezi manganem a hořčíkem?
Jsou to dva různé prvky. Obě jména pocházejí z řecké Magnésie, ale hořčíku má tělo desítky gramů a mangan počítá na miligramy. V těle dělá každý něco jiného.
Kolik manganu denně potřebuji?
Referenční hodnota příjmu v Evropské unii je 2 mg denně. Běžná strava s celozrnnými obilovinami a ořechy ji pokryje.
Kde je manganu nejvíc?
V lískových ořeších, ovesných vločkách a celozrnných obilovinách. Významným zdrojem bývá i čaj, protože čajovník mangan z půdy hromadí.
Je mangan v doplňcích nebezpečný?
V doporučených dávkách ne. Otrava popisovaná u svářečů vzniká vdechováním prachu, ne příjmem z potravy. Opatrní by měli být lidé se sníženou funkcí jater, protože právě játra přebytek vylučují.
Vědecké zdroje
- EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (2013). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for manganese. EFSA Journal, 11(11), 3419. DOI: 10.2903/j.efsa.2013.3419
- Aschner, J. L., & Aschner, M. (2005). Nutritional aspects of manganese homeostasis. Molecular Aspects of Medicine, 26(4–5), 353–362.
- Freeland-Graves, J. H., Mousa, T. Y., & Kim, S. (2016). International variability in diet and requirements of manganese. Journal of Trace Elements in Medicine and Biology, 38, 24–32.
