Živé kultury (komplex kmenů)
Ve střevě člověka žijí desítky bilionů bakterií a jejich celková hmotnost se podle současných odhadů pohybuje kolem dvou set gramů. Není to náhodná směs, ale ustálené společenství, které se u každého člověka liší podobně jako otisk prstu. Komplex živých kultur je pokus tohle společenství doplnit. Odborná literatura pro takové mikroorganismy používá slovo probiotika a definuje je jako živé mikroorganismy, které v dostatečném množství přinášejí hostiteli prospěch. Klíčové slovo v té definici je živé.
Proč komplex a ne jeden kmen
Střevní mikrobiom není jednodruhový a jednotlivé bakterie v něm dělají různé věci. Laktobacily, dnes rozdělené do několika nových rodů, se uplatňují spíš v tenkém střevě, bifidobakterie hlavně v tlustém.
Komplex proto obsahuje víc kmenů zároveň, aby pokryl obě prostředí. Není to ale automaticky lepší volba: u jednotlivých kmenů se dá popsat, co konkrétně dělají, u kombinací je to složitější.
Kmen je víc než rod
Tohle je nejužitečnější věc, kterou o živých kulturách vědět. Označení má tři části: rod, druh a kmen, například Lacticaseibacillus rhamnosus GG, dříve známý jako Lactobacillus rhamnosus GG.
Rozdíl mezi kmeny téhož druhu je zásadní, protože zkoumaný je vždy konkrétní kmen, ne celý druh. Etiketa, která uvádí jen rod a druh, vám tedy říká podstatně méně, než se zdá.
Praktické pravidlo: čím konkrétnější označení na obalu, tím lépe se dá dohledat, co se o dané bakterii skutečně ví. Při hledání pomůže i to, že řada laktobacilů dostala v roce 2020 nové rodové jméno.
Co o nich smí říct etiketa
Tady přichází věc, která překvapí. Slovo probiotikum je v Evropské unii považované za zdravotní tvrzení a jako takové se v označení a propagaci doplňků stravy používat nesmí.
Proto na etiketách čtete opisy jako kultury mléčného kvašení nebo živé mikroorganismy, a proto o nich i na tomto webu mluvíme jako o živých kulturách. Není to snaha něco skrýt, ale důsledek toho, že pro ně nebylo schváleno žádné zdravotní tvrzení.
Jediné povolené tvrzení v této oblasti patří živým kulturám v jogurtu a týká se zlepšení trávení laktózy. Vztahuje se ale na jogurt, ne na doplňky.
CFU a co to číslo znamená
Na obalech se uvádí počet CFU, tedy jednotek tvořících kolonie. Je to počet životaschopných bakterií, ne jejich celkové množství.
Běžné přípravky pracují s miliardami CFU v denní dávce. Vyšší číslo ale samo o sobě neznamená lepší přípravek, protože záleží na tom, kolik bakterií skutečně dorazí do střeva živých.
Důležité je i to, k jakému datu údaj platí. Některé přípravky ho uvádějí k datu výroby, jiné ke konci doby použitelnosti. Bakterie během skladování postupně odumírají, takže údaj ke konci doby použitelnosti bývá nižší, ale vypovídá o tom, co v balení zůstane.
Cesta přes žaludek
Největší překážkou je žaludeční kyselina. Mnoho bakterií ji nepřežije, a proto se řeší jejich ochrana.
Používají se odolné kmeny, obalované kapsle nebo takzvaná mikroenkapsulace. Pomáhá i užití s jídlem nebo těsně před ním, protože jídlo kyselost v žaludku dočasně snižuje; nalačno je žaludek naopak kyselejší.
Bakteriím ve střevě slouží jako potrava vláknina, kterou samy zkvašují. Nejčastěji se k tomu používá inulin nebo fruktooligosacharidy.
Živé kultury a antibiotika
Nejčastěji se na živé kultury myslí při užívání antibiotik, protože tyhle léky zasáhnou i běžnou střevní mikroflóru.
Pokud je chcete užívat současně, nechte mezi nimi a dávkou antibiotika několik hodin odstup. Schválené zdravotní tvrzení ani pro tuto situaci neexistuje.
Na co si dát pozor
U zdravých lidí patří živé kultury mezi dobře snášené doplňky, u některých skupin ale opatrnost namístě je.
Kdy se poradit s lékařem
Lidé s výrazně oslabenou obranyschopností, po transplantaci, při léčbě, která tlumí imunitní systém, nebo se zavedeným centrálním žilním katetrem by živé kultury měli užívat jen po domluvě s lékařem, protože u nich byly popsány vzácné případy infekce. Opatrnost je namístě také u vážně nemocných a u nedonošených dětí. Na začátku užívání se často objeví nadýmání nebo změna stolice, které obvykle během pár dnů ustoupí. Přípravky skladujte podle pokynů na obalu, protože teplo počet živých bakterií snižuje.
Na co je komplex živých kultur?
Dodává živé kultury několika rodů zároveň, které v běžném střevním společenství přirozeně žijí. Schválené zdravotní tvrzení pro ně v Evropské unii neexistuje, proto se o nich smí psát jen popisně.
Proč se na obalu nesmí napsat probiotikum?
Protože je toto slovo v Evropské unii posuzované jako zdravotní tvrzení a žádné takové tvrzení schváleno nebylo. Odtud opisy typu kultury mléčného kvašení nebo živé kultury.
Co znamená CFU?
Jednotku tvořící kolonii, tedy počet životaschopných bakterií. Podstatné je, k jakému datu údaj platí: k datu výroby, nebo ke konci doby použitelnosti.
Kdy brát živé kultury při antibiotikách?
S několikahodinovým odstupem od dávky antibiotika. Schválené zdravotní tvrzení pro tuto situaci neexistuje.
Je víc kmenů lepší?
Nemusí být. Komplex pokryje tenké i tlusté střevo zároveň, ale u jednotlivých kmenů se dá lépe popsat, co konkrétně dělají.
Vědecké zdroje
- Hill, C., et al. (2014). The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 11(8), 506–514.
- Sender, R., Fuchs, S., & Milo, R. (2016). Revised estimates for the number of human and bacteria cells in the body. PLOS Biology, 14(8), e1002533.
- Sanders, M. E., et al. (2019). Probiotics and prebiotics in intestinal health and disease: from biology to the clinic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 16(10), 605–616.
- Zheng, J., et al. (2020). A taxonomic note on the genus Lactobacillus. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology, 70(4), 2782–2858.
- Bermudez-Brito, M., Plaza-Díaz, J., Muñoz-Quezada, S., Gómez-Llorente, C., & Gil, A. (2012). Probiotic mechanisms of action. Annals of Nutrition and Metabolism, 61(2), 160–174.
