Sója (isoflavony)
Sója je luštěnina, kterou v Asii pěstují nejméně tři tisíce let a která má mezi rostlinami neobvykle vysoký obsah bílkoviny. V doplňcích stravy se ale nepoužívá kvůli bílkovině, ale kvůli isoflavonům. To je skupina látek, jejichž tvar se natolik podobá ženskému pohlavnímu hormonu, že se mohou vázat na tatáž místa v těle. Odtud pochází i jejich souhrnné označení fytoestrogeny, tedy rostlinné estrogeny.
Podobné, ale výrazně slabší
Slovo fytoestrogen svádí k představě, že jde o hormon z rostliny. Tak to není. Isoflavony se na receptor sice navážou, ale spustí tam podstatně slabší odpověď než tělu vlastní estrogen.
Hlavními zástupci jsou genistein a daidzein. V sójovém bobu jsou vázané na cukr a teprve střevní bakterie z nich cukr odštěpí, aby se mohly vstřebat.
Proč sója někomu zabírá a jinému ne
Tohle je na isoflavonech nejzajímavější a v běžných článcích se to opomíjí. Z daidzeinu umějí některé střevní bakterie vyrobit látku zvanou equol, která se na receptor váže výrazně silněji.
Potíž je, že tuhle schopnost nemá každý. Odhady se různí, ale zhruba třetina až polovina lidí equol vytvořit dokáže a zbytek ne, a záleží na složení střevní mikroflóry.
Právě to je jedno z vysvětlení, proč se výsledky studií tolik rozcházejí. Ve stejné skupině lidí dostávají dvě různé chemické látky, aniž by to kdokoli poznal.
Co o ní smí říct etiketa
Pro sójové isoflavony schválené zdravotní tvrzení v Evropské unii neexistuje. Jejich tvrzení jsou v takzvaném režimu on hold.
Nesmí se tedy tvrdit, že mírní návaly nebo že řeší obtíže v přechodu, i když se přesně na tohle zkoumají nejvíc. Popisovat se smí to, čím isoflavony jsou a odkud pocházejí.
Kolik a odkud
Studie pracují nejčastěji s desítkami miligramů isoflavonů denně. U výtažků se proto dívejte na obsah isoflavonů, ne na hmotnost extraktu; běžná standardizace je čtyřicet procent.
Ze stravy jich nejvíc dodají tradiční sójové potraviny, tedy tofu, tempeh, natto, miso a edamame. Sójový olej ani sójový lecitin je prakticky neobsahují, protože při zpracování zůstanou jinde.
S čím se kombinuje
V přípravcích pro období přechodu stojí sója vedle červeného jetele, který je druhým hlavním zdrojem isoflavonů, a vedle bylin s jiným mechanismem.
Přesně tak je poskládaná naše Menopauza Premium, kde sójový extrakt doplňuje červený jetel, brusinky, andělika a ploštičník.
Na co si dát pozor
Sója jako potravina je běžnou součástí jídelníčku miliard lidí. U koncentrovaných výtažků platí přísnější pravidla a týkají se konkrétních skupin.
Nádorová onemocnění a štítná žláza
Ženy, které prodělaly nádorové onemocnění závislé na hormonech, hlavně nádor prsu, a ženy užívající estrogenovou léčbu by měly výtažky s isoflavony brát jen po domluvě s ošetřujícím lékařem. Opatrnost je namístě i při onemocnění štítné žlázy, protože isoflavony mohou ve vyšších dávkách zasahovat do tvorby jejích hormonů; při užívání léků na štítnou žlázu nechte mezi nimi několik hodin odstup. Sója je zákonem stanovený alergen, takže při alergii na ni jsou tyto přípravky nevhodné. V těhotenství a při kojení se koncentrovaným výtažkům vyhněte. Obtíže v přechodu, které vás omezují, patří k lékaři; doplněk stravy vyšetření nenahradí.
Na co je sója v doplňcích stravy?
Používá se jako zdroj isoflavonů, tedy látek podobných tvarem ženskému pohlavnímu hormonu. Schválené zdravotní tvrzení pro ně v Evropské unii neexistuje, popisují se proto podle toho, co o nich ví výzkum.
Co je to fytoestrogen?
Rostlinná látka, která se váže na tatáž místa v těle jako ženský pohlavní hormon, ale spouští podstatně slabší odpověď. Není to hormon.
Proč sója někomu pomáhá a jinému ne?
Jedním z vysvětlení je equol. Tuhle látku umějí z isoflavonů vyrobit jen některé střevní bakterie a odhaduje se, že tu schopnost má zhruba třetina až polovina lidí.
Kde je isoflavonů nejvíc?
V tradičních sójových potravinách, tedy v tofu, tempehu, natto, misu a edamame. Sójový olej ani lecitin je prakticky neobsahují.
Kdo by isoflavony užívat neměl?
Ženy po nádorovém onemocnění závislém na hormonech a ženy na estrogenové léčbě bez porady s lékařem, lidé s alergií na sóju a těhotné a kojící ženy.
Vědecké zdroje
- EFSA Panel on Food Additives and Nutrient Sources added to Food (2015). Risk assessment for peri- and post-menopausal women taking food supplements containing isolated isoflavones. EFSA Journal, 13(10), 4246. DOI: 10.2903/j.efsa.2015.4246
- Setchell, K. D., Brown, N. M., & Lydeking-Olsen, E. (2002). The clinical importance of the metabolite equol. The Journal of Nutrition, 132(12), 3577–3584.
- Messina, M. (2016). Soy and health update: evaluation of the clinical and epidemiologic literature. Nutrients, 8(12), 754.
- Křížová, L., Dadáková, K., Kašparovská, J., & Kašparovský, T. (2019). Isoflavones. Molecules, 24(6), 1076.
