Inositol
Inositol se dřív označoval jako vitamin B8, ale tenhle název se přestal používat, a to z dobrého důvodu. Vitamin je totiž látka, kterou si tělo neumí vyrobit v dostatečném množství, a inositol si vyrobit umí. Vzniká přímo z glukózy a odhaduje se, že ho dospělý člověk denně vytvoří řádově několik gramů. V béčkových přípravcích přesto zůstal, protože se tam objevoval historicky a receptury se ustálily dřív, než se jeho postavení vyjasnilo.
Látka, která přenáší signál dovnitř buňky
Inositol není palivo ani stavební kámen. Jeho úloha je jiná: sedí v buněčné bláně jako součást fosfolipidů a podílí se na tom, jak se dostane dovnitř zpráva zvenku.
Když se na povrch buňky naváže hormon, potřebuje předat informaci do nitra. Právě odštěpené části molekul s inositolem jsou jedním z poslů, kteří tuhle zprávu doručí.
Odtud pramení zájem výzkumu. Signální dráhy, ve kterých inositol figuruje, mají na starosti mimo jiné reakci buňky na inzulin.
Myo a D-chiro, dvě podoby téhož
V přípravcích narazíte na dvě označení a rozdíl mezi nimi má smysl znát.
Myo-inositol je podoba, které je v těle zdaleka nejvíc a která se ve výzkumu používá nejčastěji. D-chiro-inositol vzniká z první jmenované formy přeměnou a je ho podstatně méně.
V krevní plazmě se jejich poměr pohybuje zhruba čtyřicet ku jedné ve prospěch myo formy, v jednotlivých tkáních se liší. Přípravky, které oba tvary kombinují, se tenhle poměr obvykle snaží napodobit.
Co o něm smí říct etiketa
Pro inositol schválené zdravotní tvrzení v Evropské unii neexistuje. Nesmí se tedy tvrdit nic o hormonální rovnováze, o náladě ani o plodnosti, i když právě těmito směry výzkum jde.
Popisovat se smí to, čím inositol je: látka, kterou si tělo vyrábí z glukózy a která se podílí na přenosu signálu v buňce.
Kolik a odkud
Studie pracují nejčastěji s jednotkami gramů denně, obvykle rozdělenými do dvou dávek. To je řádově víc, než kolik ho bývá v běžném béčkovém přípravku, kde jde spíš o desítky miligramů.
V potravinách je rozšířený. Nejvíc ho mají citrusy, meloun, luštěniny, ořechy a celozrnné obiloviny. V obilovinách je ale z velké části vázaný jako kyselina fytová a v téhle podobě se z něj uvolní jen část.
S čím se kombinuje
V béčkových sestavách stojí inositol vedle cholinu a klasických vitaminů skupiny B, hlavně B9 a B12.
Přesně tak je poskládaný náš B-Komplet s kyselinou listovou, kde inositol doplňuje osm béčkových vitaminů a cholin.
Na co si dát pozor
Inositol se v obvyklých dávkách snáší dobře a tělo ho samo vyrábí, takže se běžně nepovažuje za rizikový.
Vysoké dávky patří k lékaři
Množství používaná ve studiích jsou řádově vyšší než v běžných doplňcích a nemá smysl se k nim dostávat na vlastní pěst. Při vyšších dávkách se objevují zažívací potíže, nejčastěji nevolnost, plynatost a řidší stolice. V těhotenství a při kojení chybí dostatek dat pro vysoké dávky, proto se držte doporučení na obalu nebo se poraďte s lékařem. Pokud řešíte hormonální nebo metabolické potíže, patří to k lékaři; doplněk stravy vyšetření ani léčbu nenahradí.
Na co je inositol?
Podílí se na přenosu signálu uvnitř buňky a je součástí buněčných blan. Schválené zdravotní tvrzení pro něj v Evropské unii neexistuje, popisuje se proto podle toho, co o něm ví výzkum.
Je inositol vitamin B8?
Tak se označoval dřív, ale název se opustil. Vitamin je látka, kterou si tělo nevyrobí v dostatečném množství, a inositol si tělo z glukózy vyrábí samo, řádově několik gramů denně.
Jaký je rozdíl mezi myo a D-chiro formou?
Myo-inositolu je v těle zdaleka nejvíc a používá se ve výzkumu nejčastěji. D-chiro-inositol z něj vzniká přeměnou a v krevní plazmě je ho asi čtyřicetkrát méně.
Kde je inositol v potravinách?
V citrusech, melounu, luštěninách, ořeších a celozrnných obilovinách. V obilovinách je ale vázaný jako kyselina fytová a využitelná je jen část.
Kolik inositolu se užívá?
Studie pracují s jednotkami gramů denně, běžný béčkový přípravek obsahuje spíš desítky miligramů. Rozdíl je tedy řádový a vysoké dávky patří k lékaři.
Vědecké zdroje
- Croze, M. L., & Soulage, C. O. (2013). Potential role and therapeutic interests of myo-inositol in metabolic diseases. Biochimie, 95(10), 1811–1827.
- Clements, R. S., & Darnell, B. (1980). Myo-inositol content of common foods. The American Journal of Clinical Nutrition, 33(9), 1954–1967.
- Michell, R. H. (2008). Inositol derivatives: evolution and functions. Nature Reviews Molecular Cell Biology, 9(2), 151–161.
- Dinicola, S., et al. (2021). Inositols: from established knowledge to novel approaches. International Journal of Molecular Sciences, 22(19), 10575.
