Křemík
Křemík je po kyslíku druhý nejrozšířenější prvek v zemské kůře. Je z něj písek, sklo i procesory, a přesto se o jeho roli v lidském těle ví překvapivě málo. Zatímco u rostlin je jeho význam nesporný, u člověka se dodnes vede debata, jestli ho vůbec zařadit mezi nezbytné prvky. To je u tak běžného prvku neobvyklá situace.
Prvek na hranici nezbytnosti
Nezbytný prvek se pozná podle toho, že jeho vyřazení ze stravy způsobí měřitelnou poruchu, kterou jeho návrat napraví. U křemíku se tohle u člověka nepodařilo jednoznačně doložit.
Zároveň se v těle nachází, a to hlavně v pojivových tkáních: v kostech, chrupavce, kůži, cévní stěně a vlasech. Právě rozložení naznačuje, kde by mohl hrát roli.
Předpokládá se, že se podílí na stavbě pojiva, konkrétně na propojení vláken, která mu dávají pevnost. Je to ale předpoklad, ne popsaný mechanismus.
Co o něm smí říct etiketa
Pro křemík schválené zdravotní tvrzení v Evropské unii neexistuje. Nesmí se tedy tvrdit, že je dobrý na vlasy, nehty, pleť ani na klouby.
To je u přípravků na vlasy a nehty důležité rozlišení. Tvrzení v této oblasti mají jiné látky: zinek a selen přispívají k udržení normálního stavu vlasů a nehtů, biotin k udržení normálního stavu vlasů. Křemík se do těchto receptur přidává, ale tvrzení nese někdo jiný.
Ne každý křemík je vstřebatelný
V tomhle se přípravky liší nejvíc. Křemík se do těla dostane jen v rozpuštěné podobě, jako kyselina křemičitá.
Rozpustné formy, tedy kyselina křemičitá a její stabilizované varianty, se vstřebávají řádově lépe. Nerozpustné formy, například oxid křemičitý, projdou trávicím traktem převážně beze změny.
Prášek z přesličky rolní se v této souvislosti uvádí často, ale jeho křemík je vázaný ve formě, ze které se uvolní jen část. Výtažky připravené tak, aby křemík převedly do rozpustné podoby, jsou na tom lépe.
Kolik denně a odkud
Referenční hodnota příjmu pro křemík stanovená není, protože chybí důkaz o jeho nezbytnosti. Odhady běžného denního příjmu se pohybují v desítkách miligramů.
Hlavním zdrojem jsou obiloviny, hlavně celozrnné, dále zelenina a nápoje. Pivo patří k překvapivě vydatným zdrojům, protože ječmen je na křemík bohatý a při vaření se převede do rozpustné podoby.
Rafinací obilovin se obsah snižuje, podobně jako u vitaminů skupiny B. Křemík totiž sídlí v obalových vrstvách zrna.
S čím se kombinuje
V přípravcích na vlasy, nehty a pleť stojí křemík vedle látek, které v této oblasti schválená tvrzení mají: zinku, selenu a biotinu.
Přidává se k nim i vitamin C, který přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže.
Na co si dát pozor
Křemík z potravin i z běžných doplňků se snáší dobře a nehromadí se, protože se vylučuje ledvinami.
Při onemocnění ledvin s lékařem
Protože se křemík vylučuje ledvinami, měli by doplňování probrat s lékařem všichni, komu tento orgán pracuje hůř. Pozor na přípravky z přesličky, které bývají zdrojem křemíku: rostlina obsahuje látku rozkládající thiamin, proto se dlouhodobému užívání vysokých dávek vyhněte a při nedostatku vitaminu B1 je nevhodná. Přeslička má také mírný odvodňující účinek, což je vhodné vzít v potaz při užívání léků na odvodnění. V těhotenství a při kojení chybí dostatek dat. Vypadávání vlasů a lámavost nehtů mají řadu příčin, od nedostatku železa po onemocnění štítné žlázy, a patří k lékaři.
Na co je křemík?
V těle se nachází hlavně v pojivových tkáních, tedy v kostech, chrupavce, kůži a vlasech. Schválené zdravotní tvrzení pro něj v Evropské unii neexistuje, popisuje se proto podle toho, co o něm ví výzkum.
Je křemík nezbytný pro člověka?
Jednoznačně to doloženo není. V těle se nachází a u rostlin je jeho význam nesporný, ale u člověka se nepodařilo prokázat, že by jeho vyřazení ze stravy způsobilo měřitelnou poruchu.
Jaký křemík se vstřebává nejlépe?
Rozpustné formy, tedy kyselina křemičitá a její stabilizované varianty. Nerozpustný oxid křemičitý projde trávicím traktem převážně beze změny.
Je přeslička dobrým zdrojem křemíku?
Křemíku obsahuje hodně, ale ve formě, ze které se uvolní jen část. Výtažky připravené tak, aby ho převedly do rozpustné podoby, jsou využitelnější než samotný prášek.
Kde je křemíku nejvíc v jídle?
V celozrnných obilovinách, zelenině a nápojích. Rafinací obilovin se obsah snižuje, protože křemík sídlí v obalových vrstvách zrna.
Vědecké zdroje
- Jugdaohsingh, R. (2007). Silicon and bone health. The Journal of Nutrition, Health & Aging, 11(2), 99–110.
- Sripanyakorn, S., Jugdaohsingh, R., Dissayabutr, W., Anderson, S. H., Thompson, R. P., & Powell, J. J. (2009). The comparative absorption of silicon from different foods and food supplements. British Journal of Nutrition, 102(6), 825–834.
- Martin, K. R. (2007). The chemistry of silica and its potential health benefits. The Journal of Nutrition, Health & Aging, 11(2), 94–97.
- Carlisle, E. M. (1972). Silicon: an essential element for the chick. Science, 178(4061), 619–621.
