Články

Zlobí vás trávení? Může za tím stát několik běžných příčin

mov-image-mobile
Eliška

Ráno je břicho v pohodě, večer vás tlačí kalhoty. Po některých jídlech se cítíte těžce, jindy se přidá nadýmání nebo nepravidelné návštěvy toalety. Možná už přemýšlíte, co ze svého jídelníčku vyřadit.

Než se pustíte do velkých změn, zkuste se podívat na pár věcí, které mohou trávení ovlivňovat. Někdy je odpověď překvapivě jednoduchá.

Nejčastější scénáře proč se to děje

Jíte ve spěchu

Oběd u počítače, pár soust mezi schůzkami, večeře, až když máte opravdu velký hlad. V takových dnech snadno sníte víc, než jste chtěli, jídlo málo rozkoušete a ani si nevšimnete, kdy už máte dost.

TIP MOVit: Dopřejte si na jídlo chvíli bez dalších činností. Nemusíte měnit celý denní režim, začněte třeba jedním jídlem denně, které sníte v klidu.

Vlákniny máte málo. Nebo jste jí přidali příliš rychle

Zelenina, ovoce, luštěniny a celozrnné potraviny do pestrého jídelníčku patří. Pokud jste ale dosud jedli vlákniny málo a najednou si dáte velkou porci čočky, salát a ještě vlákninový doplněk, břicho se může ozvat nadýmáním.

Vláknina je důležitá také pro některé bakterie ve střevech. Ty ji zpracovávají a při tom vytvářejí různé látky. Jednou z nich je kyselina máselná, známá také jako butyrát.

Proč je zajímavá? Buňky sliznice tlustého střeva ji využívají jako významný zdroj energie. Střevní sliznice přitom tvoří bariéru mezi obsahem střeva a zbytkem těla. Butyrát se podílí na jejím běžném fungování, a proto se o něj vědci zajímají při výzkumu střevního zdraví. Nejde tedy jen o to, které bakterie ve střevech máme, ale i o to, co díky naší stravě vytvářejí. 

To ovšem neznamená, že každé nafouknuté břicho signalizuje nedostatek butyrátu. Podle samotných zažívacích potíží to poznat nelze.

TIP MOVit: Přidávejte zdroje vlákniny postupně. Začněte množstvím, které vám vyhovuje, a nezapomínejte během dne pít.

Některá jídla vám zkrátka nemusí sedět

To, že je potravina zdravá, ještě neznamená, že vám bude vyhovovat v jakémkoli množství. Někdo hůř snáší velkou porci luštěnin, jinému vadí hodně tučné jídlo nebo určité sladidlo. Důležitý může být i celkový objem porce.

TIP MOVit: Všímejte si, jestli se potíže opakují po stejném jídle. Pár dní poznámek o tom, co jste jedli a jak jste se cítili, vám řekne víc než preventivní vyřazení celé skupiny potravin.

Svou roli může hrát i stres a změna režimu

Před náročným dnem nemáte hlad, na cestách chodíte na toaletu jinak než doma nebo vás po období stresu častěji bolí břicho. Trávení může reagovat na změnu režimu, spánku i psychickou zátěž.

TIP MOVit:Podívejte se, zda se obtíže objevují hlavně v určitých dnech nebo situacích. Pokud ano, možná vám více než další omezení v jídle pomůže pravidelnější režim a čas na jídlo.

Kdy sáhnout po doplňku stravy?

Možná už máte doma probiotika. Při jejich výběru záleží na konkrétních kmenech a na tom, proč je chcete užívat. Nejvyšší počet bakterií na obalu automaticky neznamená nejlepší volbu. Článek o všem ohledně probiotik si můžete přečíst tady.

Pokud vás zaujala kyselina máselná zmíněná výše, lze ji přijímat i přímo ve formě doplňku stravy. MOVit Butyrát sodný obsahuje mikroenkapsulovaný butyrát sodný v kapslích určených k pozdějšímu uvolňování ve střevě. Není to ale univerzální řešení nadýmání.

Trávení často nejlépe porozumíte po malých krocích. Všimnout si, kdy vás zlobí, změnit jednu věc a sledovat výsledek. Díky tomu budete lépe vědět i to, zda a jaký doplněk chcete do své rutiny zařadit.

Tagy:
Mikrobiom Postbiotika Probiotika Trávení

Další články

Omega-3: Jak vybrat kvalitní rybí olej a která forma je pro vás nejlepší?

Omega-3: Jak vybrat kvalitní rybí olej a která forma je pro vás nejlepší?

Mozek omega-3 Srdce Zrak

Omega-3 mastné kyseliny dnes najdeme v celé řadě doplňků stravy. Ne každý produkt s označením „omega-3“ ale obsahuje stejné množství těchto mastných kyselin a rozdíl může být také v jejich formě nebo kvalitě samotného oleje. Omega-3 přitom nejsou jen záležitostí doplňků. Přirozeně se nacházejí v některých potravinách a jsou součástí pestré stravy. Pokud ale ryby a další zdroje omega-3 konzumujeme jen zřídka, může být jejich cílené doplnění praktickým způsobem, jak příjem těchto mastných kyselin navýšit. Proč by vás měly omega-3 zajímat? Omega-3 mastné kyseliny patří mezi esenciální živiny, což znamená, že si je naše tělo nedokáže v potřebném množství vyrobit samo a musíme je přijímat ze stravy. Jsou pro náš organismus velmi důležité – konkrétně kyseliny EPA a DHA přispívají při příjmu alespoň 250 mg denně k normální činnosti srdce, zatímco samotná DHA navíc přispívá k udržení normální činnosti mozku a normálního stavu zraku. Abychom podpořili příjem těchto látek, doporučuje se obecně konzumovat tučné mořské ryby alespoň dvakrát týdně. Realita na našich talířích je ale často odlišná. Jak upozorňují nedávné výzkumy (včetně přehledové studie odborníků z University of Southampton), odhaduje se, že až 76 % světové populace nemá dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin z běžné stravy. Většina lidí zkrátka nedokáže pokrýt svou denní potřebu pouze z jídla. Pokud i vy patříte k těm, pro které je ryba na talíři spíše sváteční záležitostí, může být cílené užívání doplňků stravy praktickou cestou, jak příjem těchto důležitých látek spolehlivě navýšit. Co jsou omega-3 a kde je najdeme? Omega-3 jsou skupinou polynenasycených mastných kyselin, které jsou přirozenou součástí našeho jídelníčku. Mezi nejznámější patří ALA, EPA a DHA. Právě EPA a DHA se při výběru doplňku vyplatí věnovat největší pozornost. ALA najdeme například v lněných a chia semínkách, vlašských ořeších nebo řepkovém oleji. EPA a DHA jsou naopak typické především pro tučné mořské ryby a další mořské živočichy. Tělo si dokáže z ALA určité množství EPA a DHA vytvořit, tato přeměna je ale omezená. Z hlediska příjmu EPA a DHA proto zůstávají významným zdrojem především ryby a mořské plody. Kolik EPA a DHA skutečně získáte? Jedna z nejčastějších chyb při výběru omega-3 je zaměňování množství rybího oleje s množstvím samotných omega-3. Pokud například kapsle obsahuje 1 000 mg rybího oleje, neznamená to, že získáte 1 000 mg omega-3. Část oleje tvoří jiné mastné kyseliny. Proto se vyplatí hledat konkrétní hodnoty EPA a DHA. Jednoduché pravidlo tedy zní: při porovnávání produktů sledujte především množství EPA a DHA v doporučené denní dávce, ne pouze celkové množství oleje v kapsli. Rozdíl může být poměrně výrazný. Dvě kapsle mohou obsahovat stejné množství rybího oleje, ale z hlediska EPA a DHA se jejich obsah může lišit. TOTOX: co říká o kvalitě oleje? Rybí olej je citlivý na oxidaci. Jednoduše řečeno, oxidace je proces, při kterém olej postupně reaguje s kyslíkem a může se tím měnit jeho chuť, vůně i vlastnosti. Přirovnat ji můžeme například k tomu, co se děje s potravinami, které po delším čase na vzduchu začnou žluknout. Právě proto při zpracování a skladování rybího oleje záleží také na tom, v jakém stavu se samotný olej nachází. Jedním z ukazatelů, který se u rybích olejů sleduje, je TOTOX. Vyjadřuje celkovou míru oxidace oleje a zohledňuje jak primární, tak sekundární produkty oxidace. Nižší hodnota obecně znamená nižší míru oxidace. V rámci dobrovolných oborových standardů GOED se pracuje s maximální hodnotou TOTOX 26. Jde ale o jeden z ukazatelů kvality, nikoli o univerzální hodnocení celého produktu. Pokud se po omega-3 objeví výrazná rybí pachuť nebo říhání, nemusí to automaticky znamenat, že je olej nekvalitní. Na chuti a vůni se může podílet více faktorů, včetně samotné suroviny, zpracování, čištění nebo způsobu zapouzdření. Oxidace k těmto změnám ale může také přispívat. Rybí olej, nebo krill? Kromě klasického rybího oleje se můžete setkat také s krillovým olejem. Krill jsou drobní mořští korýši a krillový olej se od běžného rybího oleje liší mimo jiné tím, že jsou v něm omega-3 přirozeně spojeny s fosfolipidy. Přirozeně obsahuje také astaxanthin. Fosfolipidová forma je zajímavá také z hlediska vstřebávání. Omega-3 jsou v ní vázány na fosfolipidy, které jsou přirozenou součástí buněčných membrán, a díky této formě mohou být omega-3 organismem velmi dobře využity. Neznamená to ale automaticky, že je krillový olej lepší než rybí olej. Při výběru je stejně jako u ostatních produktů důležité sledovat konkrétní množství EPA a DHA v doporučené denní dávce. Krillový olej navíc není vhodný pro každého. Protože pochází z korýšů, měli by se mu vyhnout lidé s alergií na korýše. Jak vybrat kvalitní omega-3? Při výběru doplňku stravy se vyplatí sledovat několik základních údajů: množství EPA a DHA – právě tyto hodnoty jsou pro porovnání produktů nejdůležitější, doporučenou denní dávku – vysoký obsah v jedné kapsli nemusí být podstatný, pokud se užívá více nebo méně kapslí, formu oleje – rybí oleje mohou být například ve formě triglyceridů nebo ethylesterů, krillový olej má omega-3 přirozeně spojené s fosfolipidy, kvalitu a stav oleje – u rybího oleje může být užitečným údajem například TOTOX, další obsažené látky – některé produkty kombinují omega-3 například s vitaminy D3, K2 nebo E. Nejlepší volba proto nemusí být automaticky produkt s nejvyšším počtem miligramů. Důležité je především to, kolik EPA a DHA skutečně přijmete a zda složení odpovídá tomu, co od doplňku očekáváte. Omega-3 a další vitaminy Některé doplňky obsahují kromě omega-3 také další složky. Praktickou volbou může být například kombinace s vitaminy D3, K2 a E. Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému a k udržení normálního stavu kostí. Vitamin K přispívá k normálnímu srážení krve a k udržení normálního stavu kostí. Vitamin E přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem. Kombinovaný produkt tak může být zajímavý pro ty, kteří chtějí několik živin doplňovat současně. Neznamená to ale, že je kombinovaný produkt automaticky vhodnější pro každého. I zde záleží na celkovém jídelníčku a na tom, které živiny skutečně potřebujete doplňovat. Kterou MOVit Omega-3 zvolit? V nabídce MOVit najdete několik variant omega-3, které se liší především složením a koncentrací. MOVit Omega 3 + K2 + D3 + E Premium obsahuje v jedné kapsli 330 mg EPA a 220 mg DHA, tedy celkem 550 mg EPA a DHA. Kromě omega-3 obsahuje také vitaminy E, K2 a D3. Hodí se pro ty, kteří hledají kombinaci omega-3 s dalšími vitaminy v jedné kapsli. MOVit Omega 3 Čistý Rybí Olej obsahuje v jedné kapsli také 330 mg EPA a 220 mg DHA. Celkem tak poskytuje 550 mg EPA a DHA a doplněn je o vitamin E. U tohoto produktu je navíc deklarována hodnota TOTOX pod 9. MOVit Omega Krill Oil 500 mg s Astaxanthinem obsahuje krillový olej, fosfolipidy a přirozený astaxanthin. Doporučená denní dávka dvou kapslí poskytuje 120 mg EPA a 65 mg DHA. Jde tedy o jiný typ produktu než u klasického rybího oleje. Protože krill pochází z korýšů, je vhodný i pro lidi s alergií na ryby. MOVit Dárkové balení Omega 3 Rybí olej 90+90 nabízí celkem 180 kapslí. Jedna kapsle obsahuje 180 mg EPA a 120 mg DHA, tedy 300 mg EPA a DHA, a 5 mg vitaminu E. Praktickou volbou může být pro ty, kteří chtějí mít omega-3 dlouhodobě po ruce ve větším balení. Kdy být opatrný? Omega-3 jsou běžnou součástí stravy, přesto není vhodné jejich užívání posuzovat úplně odděleně od ostatních léků a doplňků. Opatrnost je na místě především u lidí, kteří užívají léky ovlivňující srážlivost krve, před plánovaným chirurgickým zákrokem nebo při alergii na ryby či korýše. U lidí užívajících léky je vhodné případné dlouhodobé užívání doplňku konzultovat s lékařem nebo lékárníkem. Zvláštní pozornost si zaslouží také produkty s obsahem vitaminu K, pokud užíváte některé léky ovlivňující srážlivost krve. Jak omega-3 užívat? Omega-3 se obvykle užívají společně s jídlem. Praktické je zařadit je k hlavnímu jídlu, na které jste zvyklí a které obsahuje také nějaký tuk. Důležité je držet se doporučeného dávkování konkrétního výrobku. Jednotlivé produkty se totiž mohou výrazně lišit množstvím EPA a DHA v jedné kapsli. Pokud omega-3 užíváte dlouhodobě, myslete také na správné skladování. Řiďte se doporučením výrobce a po otevření produkt uchovávejte podle údajů na obalu. Na kvalitě záleží, ale nejde jen o čísla Stejně jako u jiných doplňků, i u Omega-3 neplatí, že nejdražší nebo nejsilnější produkt je automaticky nejlepší. Důležité je vybrat takový, který odpovídá vašemu jídelníčku, vašim potřebám a tomu, co od suplementace skutečně očekáváte. Protože cílem není mít doma co nejvíc kapslí. Cílem je vědět, proč je užíváte a co od nich můžete reálně očekávat.

Zdraví kostí po 40. roce: jak si udržet silné kosti i do vyššího věku

Zdraví kostí po 40. roce: jak si udržet silné kosti i do vyššího věku

Hormonální změny Kosti a klouby Perimenopauza Střední věk Ženské zdraví

Na zdraví kostí většinou příliš nemyslíme. Na rozdíl od svalů totiž nevidíme, v jaké jsou kondici, a jejich postupné oslabování nemusíme dlouhé roky vůbec pocítit. Kosti jsou přitom živou tkání, která se během celého života neustále obnovuje. Stará kostní tkáň se průběžně odbourává a nahrazuje novou. S přibývajícím věkem se však tato rovnováha postupně mění a odbourávání může začít převažovat nad novotvorbou. Výsledkem je úbytek kostní hmoty, který může vést až k osteoporóze – onemocnění spojenému se sníženou pevností kostí a vyšším rizikem zlomenin. Osteoporóza navíc dlouhou dobu nemusí způsobovat žádné viditelné potíže. Prvním signálem proto někdy bývá až zlomenina. O zdraví kostí má tedy smysl začít pečovat dříve, než se objeví problém. Co se s našimi kostmi děje po čtyřicítce? Nejvyšší množství kostní hmoty si vytváříme během dětství, dospívání a mladé dospělosti. Později ji začínáme postupně ztrácet. Jak rychle, ovlivňuje genetika, hormonální změny, výživa, množství pohybu, tělesná hmotnost i celkový zdravotní stav. Výraznější změny nastávají zejména u žen v období menopauzy. Pokles hladiny estrogenu může urychlit odbourávání kostní tkáně, a ženy po menopauze proto patří mezi skupiny s vyšším rizikem osteoporózy. Úbytek kostní hmoty se ale týká také mužů, u kterých obvykle nastupuje později a probíhá pozvolněji. Dobrou zprávou je, že část faktorů ovlivnit můžeme. Základem je především dostatek pohybu a mechanické zátěže, pestrá strava a dostatečný příjem živin důležitých pro normální stav kostí. Vápník: když mají mít kosti z čeho stavět Když se řekne zdraví kostí, většinu lidí jako první napadne vápník. Přibližně 99 % jeho zásob v těle se nachází právě v kostech a zubech. Vápník ale potřebujeme také pro normální činnost svalů, nervový přenos nebo srážlivost krve. U většiny dospělých se doporučený denní příjem pohybuje přibližně kolem 1 000 mg vápníku, konkrétní potřeba se však může lišit podle věku a životní fáze. Mezi významné zdroje patří mléko, jogurty a sýry, ale také některé druhy zeleniny, luštěniny, tofu připravené s vápenatými solemi, sezam nebo mák. Pomoci mohou také potraviny obohacené vápníkem či minerální vody s jeho vyšším obsahem. Ideální je získávat většinu potřebného vápníku z pestré stravy. Pokud ale jídelíček jeho dostatečný příjem dlouhodobě nepokrývá, může dávat smysl zaměřit se na jeho cílené doplnění. TIP MOVit: Při výběru doplňku stravy je vhodné sledovat nejen obsah samotného vápníku, ale také přítomnost dalších mikroživin souvisejících se zdravím kostí. Praktickou kombinaci představuje například MOVit Vápník + D3 + K2, který spojuje vápník s vitamíny D3 a K2 v jednom produktu. Vitamín D a K2: další dílky kostní skládačky Samotný dostatek vápníku není všechno. Důležité je také to, jak s ním náš organismus dokáže pracovat. Významnou roli zde hraje vitamín D, který přispívá k normálnímu vstřebávání a využití vápníku a fosforu, k udržení normální hladiny vápníku v krvi a také k udržení normálního stavu kostí. Část vitamínu D získáváme ze stravy, významná část ale vzniká v kůži působením slunečního UVB záření. V našich zeměpisných podmínkách nemusí být zejména během podzimu a zimy jeho tvorba dostatečná. S věkem navíc schopnost pokožky vytvářet vitamín D postupně klesá. Pokud tedy přemýšlíte o dlouhodobé péči o kosti, vitamín D patří mezi živiny, kterým se vyplatí věnovat pozornost. V případě nejistoty lze jeho hladinu zjistit laboratorním vyšetřením. V souvislosti s kostmi se často zmiňuje také vitamín K2. Vitamín K přispívá k udržení normálního stavu kostí a podílí se na aktivaci některých bílkovin zapojených do metabolismu kostní tkáně. Vitamíny D a K mají v organismu rozdílné úlohy, které se v kontextu metabolismu kostí vhodně doplňují. To však neznamená, že každý, kdo užívá vitamín D, musí automaticky suplementovat také K2. Vždy záleží na individuálních potřebách a celkovém jídelníčku. Lidé užívající některé léky ovlivňující srážlivost krve by navíc měli užívání vitamínu K konzultovat s lékařem. Pro cílené doplnění vitamínu D lze zvolit například MOVit Vitamín D3 2000 IU, případně komplexnější kombinaci MOVit Vápník + D3 + K2. Chcete silnější kosti? Dejte jim důvod zesílit Výživa je důležitá, ale sama o sobě nestačí. Kosti potřebují také mechanickou zátěž. Podobně jako se sval přizpůsobuje pravidelnému tréninku, reaguje na zatížení také kostní tkáň. Vhodné jsou proto aktivity, při kterých pracujeme proti gravitaci – například svižná chůze, chůze do schodů, turistika, tanec nebo běh podle individuálních možností. Velmi důležitou roli má také silový trénink. Když sval pracuje proti odporu, vytváří tah na kost a poskytuje jí mechanický stimul. Zároveň pomáhá udržovat svalovou sílu, která je pro zdravé stárnutí důležitá sama o sobě. Ideální je kombinovat běžný každodenní pohyb s pravidelným posilováním. Ve vyšším věku se vyplatí přidat také cvičení zaměřené na rovnováhu a koordinaci. Silnější svaly a lepší stabilita totiž pomáhají snižovat riziko pádů, a tím i souvisejících zlomenin. Plavání a cyklistika jsou skvělé pro kondici, ale kostem neposkytují stejný typ mechanického zatížení jako pohyb proti gravitaci. Je proto vhodné doplnit je například chůzí nebo silovým cvičením. Kdo má vyšší riziko osteoporózy? Riziko osteoporózy není u každého stejné. Vyšší je zejména s přibývajícím věkem, u žen po menopauze a u lidí, v jejichž rodině se osteoporóza nebo zlomenina krčku stehenní kosti již vyskytla. Roli může hrát také nízká tělesná hmotnost, dlouhodobě nedostatečný příjem vápníku a vitamínu D, kouření, vyšší konzumace alkoholu, nedostatek pohybu, některá chronická onemocnění nebo dlouhodobé užívání určitých léků, například systémových kortikosteroidů. Varovným signálem je také tzv. nízkotraumatická zlomenina – tedy zlomenina vzniklá při relativně malém úrazu, například po běžném pádu z výšky vlastního těla. Kdy si nechat změřit hustotu kostí? K posouzení hustoty kostí se používá vyšetření označované jako DXA neboli denzitometrie. Jde o rychlé a neinvazivní vyšetření, které pomáhá posoudit množství minerálů v kostní tkáni a odhadnout riziko osteoporózy a zlomenin. Vyšetření se doporučuje především lidem ve vyšším věku a osobám se zvýšeným rizikem osteoporózy. Důvodem k dřívější kontrole může být například prodělaná nízkotraumatická zlomenina, dlouhodobé užívání kortikosteroidů, některá chronická onemocnění, předčasná menopauza nebo kombinace více rizikových faktorů. O vhodnosti vyšetření je nejlepší poradit se s praktickým lékařem nebo specialistou. O silné kosti se vyplatí starat dřív, než se ozvou Osteoporóza nevzniká ze dne na den. Je výsledkem dlouhodobého vývoje, do kterého vstupuje věk, genetika, hormonální změny, výživa i životní styl. Právě období kolem čtyřicátého a padesátého roku života je proto dobrou příležitostí začít zdraví kostí věnovat větší pozornost. Zaměřte se na dostatečný příjem vápníku, hlídejte si vitamín D, pravidelně se hýbejte a nebojte se silového tréninku. Pokud některé důležité živiny nedokážete dlouhodobě přijímat v dostatečném množství ze stravy, může být na místě jejich cílené doplnění. Péče o kosti totiž není jen otázkou výsledku denzitometrie. Pevné kosti, silné svaly a dobrá rovnováha společně pomáhají udržet pohyblivost a samostatnost i ve vyšším věku. To, co pro své kosti děláme dnes, tak může ovlivnit naši kvalitu života za deset, dvacet i třicet let.